3 minuty
V tomto průvodci se setkáte se zaměnitelnými výrazy „akademické psaní“ a „vědecké psaní“. Oba tyto pojmy odkazují na tutéž formu psaní a oba vycházejí ze stejné sady charakteristik.
Pojďme se nyní podrobněji věnovat třem hlavním charakteristikám akademického psaní.
1. Psaní založené na důkazech a řízené tezi
Na rozdíl od jiných forem upřednostňuje akademické psaní logické uvažování založené na důkazech. Každý váš závěr či bod by měl být dostatečně podložen. Všechny tyto body by navíc měly vaši tezi společně podporovat. Vaše teze je námětem nebo studovanou otázkou, již se v rámci psaní snažíte prozkoumat, prodiskutovat, dokázat či vyvrátit.
2. Psaní vedené formálním a neutrálním tónem
Vědecké psaní by mělo být formální. Rozumí se tím nepoužívání stažených tvarů, hovorových výrazů ani slangu. Rovněž to znamená, že byste se při psaní měli vyvarovat osobních zájmen jako „já“ a „my“. Preferuje se vyjadřování ve 3. osobě.
Mimo to, ačkoliv jste jistě motivováni tím, jak jste do vašeho tématu sami zapálení, měli byste se snažit psát neutrálním tónem. To znamená, že by se měl váš písemný projev vyvarovat pobuřujících a odsuzujících výroků. Místo toho byste měli prezentovat racionální průzkum faktů a důkazů podporujících vaše závěry. Snažte se ve svém projevu eliminovat předpojatost a nezapomeňte se uváženě zapojit z hlediska stanovisek vaší opozice. Nezavrhujte jiná tvrzení je jen jako „mylná“, ale chcete-li je vyvrátit, udělejte to na základě racionálních, podložených důkazů.
3. Psaní, které je řádně citováno a zformátováno
Řádné citace jsou jednou z nejdůležitějších charakteristik akademického psaní. Jakýkoli důkaz, na který se odvoláte, by měl být vždy podložen jednoznačnými a správnými citacemi a odkazy. Nejen, že to posiluje přesvědčivost vašeho psaní, ale rovněž napomáhá ostatním lokalizovat vaše zdroje a dále rozšiřovat vaše téma.
Vaše citace a celkové formátování práce se mohou měnit v závislosti na vaší konkrétní stylistické úpravě (namátkou několik referenčních stylů: APA, Chicago Manual of Style nebo Vancouver, MLA a řada dalších). Dodržujte vždy přesné specifikace konkrétního referenčního stylu.
Hlavní typy akademického psaní
Dále se podívejme na hlavní typy akademického psaní, s nimiž se setkáte. Bohužel jedním z důvodů, proč je odpověď na otázku „Co je to akademické psaní?“ tak obsáhlá, je, že je tento pojem složen z řady podkategorií. Níže uvádíme některé z nejběžnějších typů vědeckého psaní spolu s odkazy ke článkům s podrobnostmi o každém z nich.
- Eseje
- Laboratorní zprávy
- Knižní pojednání
- Diplomové a disertační práce
- Grantové návrhy
- Literární recenze
- Odborné publikace
Tyto typy vědeckého psaní lze dále rozdělit do dalších podkategorií. Akademická esej může například spadat do popisné, analytické, přesvědčivé či kritizující podkategorie – každá z nich od vás může při psaní vyžadovat odlišný přístup.
Stanovení vaší zkoumané otázky & pointa tezí
Nyní, když už máte představu o tom, co je akademické psaní, pojďme se blíže podívat na jeho prvky. Začneme hlavní hvězdou celé show, vyjádřením pointy práce. Pro to však nejdříve musíte správně formulovat zkoumanou otázku.
Zvolte si téma, které vás zajímá, a vytvořte v souvislosti s ním podnětnou otázku. Tato otázka je vaší zkoumanou otázkou. Formulujte ji co nejkonkrétněji a v rámci svého výzkumu pak pokračujte ve vymezování jejího rozsahu.
Obvykle se pointou vaší práce stanou zjištěné odpovědi zahrnující konstatování či námitku, kterou vaše práce prozkoumá a následně prokáže, či vyvrátí.
Vhodná pointa akademické práce by měla splňovat následující charakteristiky:
- faktický základ
- zaměření
- stručnost
- jednoznačnost
Význam silné struktury
Vhodná struktura je při akademickém psaní zásadní a srozumitelná logická struktura vám pomůže prezentovat vaše myšlenky. Mnohé z forem akademického psaní se navíc řídí již zavedenou strukturou, kterou od vás bude čtenář očekávat.
Řada akademických esejí například zachovává pětidílnou strukturu. Je v pořádku čas od času experimentovat i s jinými strukturami, ale pro začátek je vhodné držet se osvědčeného standardu.
Pětidílná struktura zahrnuje úvod, tři odstavce textu a závěr. V úvodu prezentujete své téma a specifikujete jeho důležitost v rámci vašeho oboru. Stanovujete metodologii a představujete pointu vaší práce.
V textových odstavcích detailněji dokládáte vaši práci. Každý odstavec začíná hlavní myšlenkou. Následuje cyklus zavádění dílčích témat, předkládání důkazů a reflexe dopadu těchto důkazů.
Závěr by měl shrnout vaše textové odstavce a znovu zdůraznit vaši pointu. Neměl by obsahovat žádné nové informace. Raději o něm uvažujte jako o příležitosti naposledy přesvědčivě a úderně podpořit váš názor.
Správné akademické psaní vyžaduje osnovu
Pro dosažení stabilní struktury je nejlepší si před psaním vytvořit osnovu. Pomůže vám zachovat si motivaci a správný směr. Je mnohem snazší psát podle plánu než do beztvaré prázdnoty.
Pokud můžete, dopřejte si čas pro návrh několika konceptů. Může to znít zbytečně, ale každý koncept vám však poskytne čas a duševní prostor, který potřebujete k zásadnímu zlepšení kvality vašeho psaní.
Vždy se držte stručného psaní
Obsáhlý zápis je v akademickém psaní jedním z nejčastějších problémů.
Kdykoli můžete, zůstaňte struční. Složitá slovní zásoba a souvětí jsou v akademickém psaní běžná. Není to však to nejdůležitější. Naučit se psát stručně je obtížné, má to však velké výhody, včetně schopnosti vyjádřit se jasně a jednoznačně.
Odvěkým nepřítelem stručného psaní je trpný rod. Činný rod samozřejmě nelze použít vždy, pokud je to však možné, snažte se jej upřednostnit. Oživuje vaše psaní, zvyšuje jeho dynamičnost a napomáhá popohnat čtenáře vpřed.
Stylistická pravidla: nečekejte až na poslední chvíli
Referenční styly vám mají usnadnit život, nikoli ho komplikovat. Přemýšlejte o nich jako o přátelských pomůckách, které vám pomohou správně uvést a zformátovat vaši práci. Nevyčkávejte s jejich přelouskáním až na poslední chvíli!
Zde jsou čtyři nejběžnější referenční styly a obory, v nichž se běžně používají:
- Chicago Manual of Style (Chicago), který se používá v historii, kriminologii a podnikání
- Modern Language Association (MLA), který se používá v humanitních vědách a svobodných uměních
- American Psychological Association (APA), který se používá ve společenských vědách, psychologii, podnikání a ekonomii
- Vancouver style (Vancouver), který používá číslování odkazů a je preferován v technických vědních oborech
Své akademické psaní vždy editujte a korigujte
Nikdy nepodceňujte hodnotu editování a korekce vaší práce. Nevěřili byste, jaké množství chyb lze zachytit jednoduše tak, že si uděláte přestávku a necháte mysl chvíli odpočinout před závěrečnou editací či korekturou. Doporučujeme také oslovit profesionály z www.kontroluje.me. Profesionální editace a korektura vám následně mohou poskytnout skvělou a nezávislou zpětnou vazbu. Při intenzivní práci s textem můžete snadno přehlédnout chyby i matoucí projev. Už víte, jak by vaše psaní mělo pokračovat, takže váš mozek snadno a automaticky zaplňuje mezery.
Rada na rozloučenou
Nyní byste měli mít vše, co potřebujete pro vstup do světa akademického psaní. Je čas vzít vše, co jste se naučili, a uplatnit to v praxi. Zanechte po sobě ve světě stopu. Budeme vám fandit.
Máte zájem odebírat novinky ze světa akademických korektur a slevových akci?
Více z našeho blogu
Jak najít správného korektora pro moji odbornou práci?
Zrovna jste dokončili svou práci. Data byla zpracována, metodika nastíněna, argumenty vyloženy na stůl a všechna konstruktivní kritika přiměřeně vyvrácena. Nyní přišla část, kterou většina autorů nenávidí: editace práce pro následnou publikaci.
12 tipů, jak urychlit vydání vaší publikace
Výzkum je často pomalý proces, vyžaduje pečlivé návrhy a replikaci experimentů. Jakmile nahromadíte dostatek dat k sepsání rukopisu, nejspíše jej budete chtít publikovat tak rychle, jak to jen bude možné. Včasné publikování může uspíšit šíření získaných poznatků, snižuje pravděpodobnost, že vás někdo předběhne a umožňuje rychlejší návrat k laboratorní práci na další studii.
5 běžných mylných představ o korekturách a úpravách odborných textů
Akademické psaní je záhadné téma. Věnuje se mu pouze vybraná část populace a ti, kteří se jím zabývají, musí překonat labyrint odborné terminologie a citací.
Vzhledem k tomu, že ještě menší část z nich akademické psaní pravidelně opravuje a edituje, není divu, že o problematice existuje mnoho mylných představ.